<<   5.   >>

Tři hudební nástroje mezi Prahou a Paříží

Lovecký nebo parforsní roh

Lovecký nebo parforsní roh (trompe de chasse) může hrát jen tóny harmonické řady.
Fanfáry používají pouze střední rejstřík nástroje. Rozladěné f je ceněno jako součást drsného zvuku lovu. 

Lesní roh

Lesní roh

Parforsní roh, Anton Kerner, Wien 1769. Národní muzeum-České muzeum hudby, Oddělení hudebních nástrojů, E 965. (© Národní muzeum-České muzeum hudby); [Marc-Antoine Dampierre]. Fanfares nouvelles. Paris: de La Chevardière, 1768, s. 1. F-Pn VM7-7000.
(© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France) 

Lesní roh (Waldhorn)

Lesní roh (Waldhorn) je menší než lovecký roh a vhodnější pro použití v interiéru. Hráči využívali více tónů harmonické řady; zejména hráči na altový lesní roh mohli hrát všechny tóny stupnice v klarinovém rejstříku. Kruhové nástrčky sloužily k přeladění do jiné tóniny. Pro tuto sólovou pasáž od Bacha musí hornista použít roh v D, nebo přidat nástrčku k výše laděnému rohu. 

Lesní roh

Lesní roh

Přirozený lesní roh, Johann Georg Fratisch, Praha 1752. Národní muzeum-České muzeum hudby, Oddělení hudebních nástrojů, E 84. (© Národní muzeum-České muzeum hudby); Johann Sebastian Bach. Mše h moll, BWV 232. Autografní party, ca 1733. „Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek, Dresden, sign.“ Mus.2405-D-21. (© SLUB Dresden) 

Invenční roh

Invenční roh (Inventionshorn) obsahuje navíc dolaďovací snižce a vnitřní kruhové nástrčky. Někteří hráči na lesní roh v basové poloze se naučili hrát melodie v příjemném středním registru částečným utěsněním roztrubu dlaní (technika krytí). Orchestrální hráči nicméně hráli pouze otevřené noty, aby rytmicky a harmonicky podpořili akordy tóniky a dominanty. Invenční roh se používal ještě dlouho po vynalezení systému čtyř ventilů pro moderní lesní roh. Například Brahms, jehož otec byl hornistou, psal hornové party svých symfonií (1854–1885) a Tria pro lesní roh (1865) právě pro invenční roh.

Lesní roh

Lesní roh

Invenční roh, E. J. Bauer, Praha ca 1836–1871. Národní muzeum-České muzeum hudby, Oddělení hudebních nástrojů, E 1013. (© Národní muzeum-České muzeum hudby); Wolfgang Amadeus Mozart. Symfonie č. 31 D dur, KV 297. Paris: Sieber, 1788. Začátek partu corno primo. F-Pn, H-176 (g), s. 1.
(© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France) 

Sólový lesní roh

Sólový lesní roh (cor solo) vytvořil franský virtuos Carl Türrschmidt a byl vytvořen v Paříži bratry Raouxovými v 80. letech 18. století. Vyhlazení ohybů vedoucích k vnitřní kruhové nástrčce a vylepšení tvaru pro optimalizaci nejvhodnějších tónin pro hornové koncerty (D, E, Es a F) z něj udělalo velmi oblíbený nástroj mezi sólisty, k nimž patřil například Giovanni Punto.

Lesní roh

Lesní roh

Sólový lesní roh, Lucien Joseph Raoux, Paris, 1797. Cité de la musique-Philharmonie de Paris, E.259. (© Collections Musée de la musique / Cliché Julie Toupance, 2024); Giovanni Punto. Cinquième concerto pour cor Principale, premier et second violons, alto, basse, deux hautbois et deux cors. Paris: Vogt, 1792, Začátek 2. věty partu corno principale (s. 4). „BnF, département de la Musique, sign.“ VM24-233. (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France)

Zpět na Tři hudební nástroje mezi Prahou a Paříží 

Výstavu provozuje

Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s Francouzskou národní knihovnou.

Sdílejte nás!

© Moravská zemská knihovna
© Bibliothèque nationale de France

Poslední aktualizace 24-09-2025